Ucpávání a kornatění tepen neboli ateroskleróza představuje hlavní příčinu vzniku kardiovaskulárních onemocnění, na které jenom v České republice umírá ročně kolem 50 000 lidí. Společným jmenovatelem těchto zdravotních komplikací je zvýšená hladina LDL cholesterolu. Prevence tedy spočívá především v jejím neustálém snižování. Podle nových doporučení představených na kongresu ESC (Evropská kardiologická společnost) v Paříži dokonce neexistuje žádná dolní hranice koncentrace LDL cholesterolu považovaná při léčbě za nebezpečnou.
Kardiovaskulární riziko se dělí na nízké, střední, vysoké a velmi vysoké. Do poslední zmíněné skupiny patří lidé s kardiovaskulárním onemocněním aterosklerotického původu, diabetici s postižením cílového orgánu, osoby s familiární hypercholesterolémií (FH), kardiovaskulárním onemocněním nebo jiným závažným rizikovým faktorem a pacienti s pokročilým selháním ledvin.
Co když…
Jedním z nejčastějších i nejnebezpečnějších kardiovaskulárních onemocnění je srdeční infarkt, který je způsoben krevní sraženinou nad narušeným („prasklým“) aterosklerotickým plátem v srdeční tepně. Téměř okamžitě dojde k nedokrvení srdečního svalu. „Pokud je člověku méně než 60 let a nastanou tyto komplikace, většinou k tomu musí být dotyčný kuřák, mít vysoký krevní tlak, případně cukrovku. Pokud má však pacient výrazně zvýšenou hladinou cholesterolu, nemusí trpět ani jedním z těchto neduhů, aby k infarktu došlo. Příkladem takto vysokých hodnot může být hladina celkového cholesterolu nad 8, často i nad 10 mmol/l. Pacientovi je nutné ihned po srdečním infarktu nasadit agresivní léčbu ke snížení cholesterolu,“ vysvětluje prof. MUDr. Jan Piťha, CSc., vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Mějte se na pozoru, cholesterol můžete zdědit
Cholesterolu se přezdívá „tichý zabiják“. Ani jeho velmi zvýšená hladina totiž nebolí, nápadně se ani neprojevuje na vzhledu nemocného a často se na něj přijde náhodně. V nejhorším případě kvůli první kardiovaskulární příhodě. O to nepříjemnější je fakt, že vysoký cholesterol lze mít geneticky podmíněný. Nová data ukazují, že familiární hypercholesterolémie (FH), jak se toto onemocnění nazývá, je rozšířenější, než si odborníci dosud mysleli. Představuje totiž vůbec nejčastější dědičnou chorobu – má ji každý dvoustý člověk. To znamená, že se každou minutu na světě narodí jedno dítě s touto diagnózou. „Familiární hypercholesterolémie je dědičné onemocnění a vysoká hladina cholesterolu se tak u postižených jedinců vyskytuje od narození. Právě tím je FH nebezpečná. Většina pacientů o svém onemocnění neví a dozví se o něm, až když je postihne srdeční infarkt. Důležité je tedy zachytit FH včas a včas ji léčit,“ vysvětluje doc. MUDr. Tomáš Freiberger, Ph.D.
Vhodný jídelníček jako účinná prevence
Základem úpravy stravy je zejména omezení spotřeby tuků s vyšším podílem nasycených mastných kyselin a upřednostňování tuků s převahou mastných kyselin nenasycených, dostatečná konzumace ovoce a zeleniny a preference výrobků z celozrnných obilovin. „Prakticky to znamená omezit konzumaci živočišných tuků, ale také uzenin, velmi tučných mléčných výrobků, tučného masa, jemného a trvanlivého pečiva (zejména s polevou či náplní). Při vaření používat kvalitní rostlinné oleje (ty, které jsou za běžných podmínek tekuté – například řepkový či olivový, vyhýbat se těm tuhým, jako je například kokosový), na studenou kuchyni upřednostňovat roztíratelné rostlinné tuky. Zeleninou či ovocem je vhodné doplnit každé denní jídlo, může být samozřejmě i jeho součástí. Chléb, pečivo, těstoviny, rýže je výhodné konzumovat v celozrnné variantě. Všechna doporučení by však měla být pacientovi předána formou praktických doporučení s ověřením, že vše správně pochopil. Ideálním řešením je úpravu jídelníčku kombinovat s pravidelnou pohybovou aktivitou a nekouřit,“ uzavírá Věra Boháčová, DiS., nutriční terapeutka.
